Trestněprávní aspekty robotiky aneb první mrtvola se nepočítá
V úvodu příspěvku jsou definovány roboty, a to z hlediska jejich generací, což současně odpovídá možnostem a limitům pro každou kategorii. Následuje popis autonomních robotů. Hlavní část textu se zabývá odpovědností za protiprávní či minimálně nežádoucí důsledky provozu robotů. A tak provoz robota může založit odpovědnost za škodu jako důsledek civilněprávního deliktu anebo trestní odpovědnost. Případně oboje.
To není v případě strojů a zařízení nic objevného. Zde se ale objevují náznaky nových faktorů, které lze označit jako problém „limitu kontroly provozu robota“ a problém „předvídatelnosti selhání robota“. A z toho všeho pak mnohem obtížnější zjišťování odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby za škodlivý následek provozu robota včetně zjištění či prokázání příčinné souvislosti mezi jednáním fyzické či právnické osoby a zmíněným následkem. Jinak řečeno, půjde o problémy způsobené nepředvídaným či nepředvídatelným selháním robota, ať již pokud jde o jeho software nebo hardware. Čím více se bude jednat o robota (samo)učícího nebo autonomního, tím bude složitější zjistit, proč robot jednal tak, jak jednal. Roli ale bude hrát, do jaké míry byla činnost robota kontrolována z hlediska zabránění většímu rozsahu tohoto selhání. A samozřejmě o případy, že v případě nežádoucího důsledku činnosti robota bude tato nepředvídatelnost namítána.
Naprosto neoddělitelně bude třeba řešit otázku, do jaké míry mohlo být toto selhání předvídáno při konstrukci robota a zda v této fázi nebo snad ve fázi výroby nedošlo k jednání, které by bylo možné dát do příčinné souvislosti s následkem a posléze zvažovat zavinění, respektive naplnění skutkové podstaty trestného činu. Tím se otevře značný, ne-li obrovský prostor pro technicko-právní analýzy toho, co se při konstrukci a programování robota dalo předpokládat jako možné selhání, čemu se v rámci tohoto předpokladu dalo zabránit vhodnými úpravami a co je v kategorii náhody či tzv. vis major. A zejména, pokud k nějaké negativní události došlo, nakolik se konkrétní výrobce či výrobci obecně dokázali z náhodné události poučit a učinit taková opatření, aby se nemohla opakovat. Sem patří tedy i existence „černých skříněk“ a „červených tlačítek“ či jiných nástrojů pro zachování kontroly nad jednáním robota.// Rozvoj schopností autonomních mechanismů a jejich rozumových schopností bude proto velkou výzvou jak pro oblast prevence – tedy bezpečnosti informačních systémů, které představují „duši“ robota, tak z hlediska represe, tj. pro oblast trestního práva a kriminalistiky.
Prof. Ing. Vladimír SMEJKAL, CSc., LL.M.
Prof. Ing. Vladimír SMEJKAL, CSc., LL.M. je univerzitním profesorem na VUT v Brně a rektorem Moravské vysoké školy Olomouc, odborníkem na právo, ekonomiku, management a bezpečnost informačních systémů, včetně jejich bezpečnostních a právních aspektů. Je členem vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT a předsedou Akademické rady Moravské vysoké školy Olomouc. // V roce 1986 byl ministrem spravedlnosti ČSR jmenován soudním znalcem v oborech ekonomika a kybernetika, v roce 1995 a 2001 byl jmenován ministrem spravedlnosti ČR soudním znalcem v dalších oborech, a to kriminalistika – ochrana dat a autorské právo.// V letech 2004–2014 byl členem Legislativní rady vlády. Podílel se mj. na řadě legislativních pracích v ČR v oblasti informatiky. Významný je jeho podíl na zákonu o elektronickém podpisu, o elektronických právních úkonech a konverzi dokumentů a na další české legislativě týkající se především elektronické komunikace v oblasti veřejné správy.// Prof Smejkal je autorem a spoluautorem řady knih: Počítačové právo (1995), Internet a paragrafy (1999 a 2001), Právo informačních a telekomunikačních systémů (2001 a 2004), Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích (2003, 2006, 2009 a 2013), E-government v České republice. Právní a technologické aspekty (2012). Napsal mnoho mezioborových článků z oblasti bezpečnosti IT a práva. V roce 2015 vyšlo jeho nejvýznamnější dílo, Kybernetická kriminalita.
JUDr. Tomáš Sokol
Po absolvování Právnické fakulty nastoupil jako advokátní koncipient do Advokátní poradny č. 2 v Praze. O dva toky později jsem byl jmenován advokátem. Advokátní praxi přerušil pouze v letech 1990 – 1992, kdy působil jako městský prokurátor v Praze (1990) a poté ministr vnitra České republiky (1990 – 1992).
Ve druhé polovině roku 1992 s Dr,Brožem založil advokátní kancelář Brož & Sokol. Následně přibyl JUDr.Novák a po přeměně advokátního sdružení na právnickou osobu nyní působí pod firmou Advokátní kanceláří Brož & Sokol & Novák s.r.o.
Dále: od 2004 zapsán jako advokát Slovenské advokátní komory od 2009 do října 2017 člen odvolací kárné komise České advokátní komory (předtím 1995 - 2009 člen kárné komise České advokátní komory) od 1997 zkušební komisař pro trestní právo při advokátních zkouškách člen předsednictva Sekce České advokátní komory pro trestní právo, od roku 2017 předseda Sekce od 2004 člen Výboru pro vnější vztahy České advokátní komory od 2004 člen Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů od 2000 člen redakční rady časopisu Právní rádce zapsán v Seznamu rozhodců Ministerstva spravedlnosti podle zákona č.216/1994 Sb. dlouhodobě člen Komise pro rekodifikaci trestního řádu zhruba 15 let členem Arbitrážní komise České basketbalové federace, od roku 2010 je předsedou této komise zhruba 5 let předseda Arbitrážní komise Českého volejbalového svazu zakládající člen Unie obhájců České republiky a její president Od 29.9.2011 vykonává pedagogickou činnost jako odborný asistent Katedry veřejného práva a veřejné správy Vysoké školy CEVRO Institut o.p.s., Praha 1 V září 2017 zvolen místopředsedou České advokátní komory Od října 2017 člen Sekce pro IT a GDPR České advokátní komory
Publikační činnost
- spoluautor knih Počítačové právo a Právo informačních a telekomunikačních systémů, jehož druhé vydání bylo oceněno výroční cenou České asociace kompetentních komunikací za rok 2004
- autor publikace Tisk a právo (nakladatelství Orac, 2000)
- spoluautor publikace Zákon o advokacii (Wolters Kluwer, 2017)
- od roku 1990 publikuje v odborném tisku (Bulletin advokacie, Právní rádce Eprávo aj.)
Tel: +420 737 215 220
E-mail: