DSM 2019/2

Hlavní téma: Digitální stopa, behaviorální analýza, blackout, ...
TERMÍN VYDÁNÍ: 17.6.2019

VYŠLO: 17.6.2019

Články označené prošly odborným recenzním řízením. Články označené firemním logem jsou komerčními prezentacemi.

Obsah článku zobrazíte kliknutím na jeho název

Úvodník - Fintech: inovace formy, či obsahu?

Tomáš Nidetzký - viceguvernér České národní banky
Přečtěte si úvodník DSM ZDARMA! Stáhnout si ho můžete ZDE...
DSM | strana 6

Rozhovor s Jaroslavem Jakubčekem

Adam Lamser
Jaroslav Jakubček působí v Evropském centru pro boj proti kyberkriminalitě, které funguje při Europolu, jako jediný zástupce z České i Slovenské republiky. Ptali jsme se ho proto především, v čem tato práce spočívá, co konkrétně je její náplní a jaké problémy v současné době řeší.
DSM | strana 6

Jak uživatelé přemýšlejí o bezpečnosti v kontextu mobilního bankovnictví?

Petr Doležal, Agáta Dařbujanová, Lenka Knapová
Článek se věnuje tématu usable security. V teoretickém úvodu je představen koncept mentálních modelů a význam jejich zkoumání pro vývoj bezpečných systémů. V praktické části jsou představeny výsledky uživatelské studie autentizačních metod v rámci mobilního bankovnictví.
DSM | strana 11

Bezpečnost technologií mobilního zdravotnictví (mHealth)

Zdeněk Gütter
Využívání mobilních aplikací ve zdravotnictví (mHealth) – jak profesionály, tak pacienty – je spojeno s mnoha otázkami týkajícími se bezpečnosti. Článek uvádí, jak různé druhy bezpečnosti ovlivňují účinnost, spolehlivost, důvěryhodnost a kvalitu mobilních aplikací v praxi. Přitom si klade za cíl podnítit diskusi mezi bezpečnostními odborníky v ČR k fenoménu mobilních aplikací, pro jehož komplexní otázky zatím v zemích EU se společným trhem neexistuje univerzální řešení.
DSM | strana 16

Blackout – energetické společnosti se připravují na minimalizaci následků

Pavel Veselka
Pokud nastane Blackout, lidé ocení každou pomoc a informaci. Autor popisuje zkušenosti ze společných cvičení distributora elektřiny s krajskými úřady. Zdůrazňuje důležitost rychlého přenosu kvalitních informací a vzájemnou pomoc mezi lidmi a institucemi. Energetika se snaží pomoci aktivací lokálních zdrojů elektřiny.
DSM | strana 22

Blockchain a bezpečnost

Jakub Jedlinský
Článek se zabývá tematikou bezpečnosti technologií distribuované účetní knihy (DLT) se zaměřením na blockchain. V první části se věnuje nepříliš zkoumanému tématu, a sice roli důvěry v tyto DLTs. Zohledňuje širší systémové hledisko. DLTs bývají zkratkovitě označovány jako řešení odstraňující potřebu důvěry, což je přinejmenším zavádějící. Druhá část je věnována problematice nových bezpečnostních výzev, se kterými se musejí vypořádat sami uživatelé.
DSM | strana 25

Využití umělé inteligence v zabezpečení IT

Michal Hebeda
Autor popisuje vývoj a reálné využití umělé inteligence v praxi v oblasti IT bezpečnosti. Věnuje se zejména nástupu strojového učení a jeho fázím, definuje oblasti, ve kterých může umělá inteligence pomoci ve zvýšení bezpečnosti.
DSM | strana 30

Jak na rizika – část III.

Richard Michálek
Další díl seriálu „Jak na rizika“ přináší specifika analýzy a řízení rizik bezpečnosti informací, praktický přístup k realizaci a tipy na snížení pracnosti a zvýšení srozumitelnosti.
DSM | strana 33

Případová studie: implementace DLP v České průmyslové zdravotní pojišťovně

Matej Zachar
Případová studie nasazení Data Loss Prevention (DLP) systému přibližuje, jak může vypadat nasazení DLP v praxi. Na příkladu společnosti Česká průmyslová zdravotní pojišťovna jsou znázorněny jednotlivé části implementačního projektu od úvodní analýzy až po akceptaci uživateli a uvedení do ostrého provozu. Představena je jak architektura, tak konkrétní koncept implementace DLP do prostředí organizace.
DSM | strana 38

DevOps – část IV.

Vladimír Kufner
Tento článek shrnuje nejlepší praktiky v oblasti implementace DevOps, upozorňuje na časté chyby a na věci, kterým je lepší se vyhnout. Popisuje odlišné požadavky a doporučení, které jsou pro DevOps specifické, jako jsou třeba organizační struktury, procesy a role.
DSM | strana 42

Celostní přístup ke kybernetické bezpečnosti

Miroslav Nečas
Na kybernetickou bezpečnost nelze nadále hledět jako na problematiku ICT, ale je třeba k ní přistupovat celostně. To znamená vnímat kybernetickou bezpečnost v kontextu naplňování poslání organizace a udržování její konkurenceschopnosti, což vyžaduje posílení mezioborové komunikace uvnitř firmy a schopnost propojovat informace z ICT infrastruktury s informacemi z dalších zdrojů uvnitř i vně organizace. To je možné efektivně realizovat pomocí nadstavbové platformy, která konsoliduje informace ze SIEM systémů, monitoringu firem a osob, systémů řízení výroby a majetku a dalších informačních systémů.
DSM | strana 48

Zpátky...