Problematika stárnutí v biometrických systémech
U mnoha biometrických systémů může být doba registrace podstatně časově oddělena od samotných pokusů o ověření identity (např. údaje uložené v e-pasech zůstávají v platnosti po dobu 10 let). Proto může mít při procesu ověřování identity stárnutí vliv na všechny zúčastněné strany. Zatímco pro některé biometrické modality, jako je obličej a řeč, byly účinky jasně zkoumány a demonstrovány a jsou stanoveny postupy, jak se s nimi vypořádat, pro duhovku a otisky prstů jsou diskuse o těchto otázkách značně kontroverzní. Budeme diskutovat některé nedávné výsledky ohledně stárnutí u šablon duhovek a otisků prstů a ukážeme, jak izolovat určité důvody pro pozorovanou degradaci přesnosti vyvolanou časovým rozpětím.
Andreas Uhl
Andreas Uhl je profesorem počítačových věd na univerzitě v Salcburku, kde vede laboratoř multimediálního zpracování signálu a bezpečnosti. Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří témata na bázi vidění, často úzce související s bezpečností jako např. bezpečnost multimédií (vizuální kryptografie, vodoznaky a další) a forenzní vědy. V oblasti biometrie se zaměřuje na otázky robustnosti biometrických systémů a bezpečnosti, především v oblasti otisků prstů, duhovky a vzoru žil. Kromě vedení národních projektů se Andreas Uhl v současné době podílí na dvou biometricky orientovaných projektech programu Horizont 2020 (Pervasive and UseR Focused BiomeTrics BordEr ProjeCT (PROTECT) and Computer Vision Enabled Multimedia Forensics and People Identification (IDENTITY)). Na akademickém poli byl Andreas Uhl oborovým předsedou pro biometrické metody oka na Mezinárodní konferenci o biometrii (ICB'16) a od roku 2015 je programovým spolupředsedou každoroční International Conference of the Biometrics Special Interest Group (BIOSIG).
Tel: +420 737 215 220
E-mail: